20. Česká próza po roce 1945
20. Česká próza po roce 1945
a) Odraz války.
1. vlna - reportážnost, dokumentární prvky
Jan Drda
„Němá barikáda“
- povídková kniha, prochází celou válkou – heydrichiáda, Pražské povstání, běžné dny války; hrdiny jsou obyčejní lidé a stávají se jimi většinou téměř proti své vůli
Povídka Vyšší princip - heydrichiáda, gymnázium, studenti před maturitou. Píše se maturitní písemka – přijde ředitel, odvádí 3 studenty ze třídy. Druhý den jsou popraveni. Třídní to musí uvést na pravou míru, místo toho atentát schválí.
Pancéřová pěst - Pepík 16 let. Praha bojuje se sovětskými posádkami (pražské povstání). Pepík chce také bránit, dostane pancéřovou pěst. Stojí proti tanku, vystřelí _ hrdina.
Hlídač dynamitu - protifašistický odboj, jeden muž nosí granát a dynamit - odstřelují koleje. SS přijdou k němu domů. Dynamit je v prádelním koši - manželka ho dá na plotnu a je pouze otázkou času, než bouchne.
Julius Fučík
Komunistický novinář, člen tajného výboru KS - organizoval odboj, pomáhal SSSR, na jedné schůzi ho zatknou, jde na Pankrác. Byl popraven.
„Reportáž psaná na oprátce“
1. část - na Pankráci začne psát na kousky papíru (motáky) svoje vzpomínky a zážitky - reportážnost - co nejlépe předat informace
2. část - začne přidávat nadhled, charakter spoluvězňů, dozorců, popis mučení, ...
Papírky ven pronášel jeden z dozorců. Po válce je jeho manželka zkompletovala a vydala. Úmyslně vyňala část jeho přiznání, že zradil - nevydržel mučení.
E.F.Burian
„Osm odtamtud a jiné“
povídková kniha z koncentračního tábora, chce popsat, co se tam dělo (doktor - pokusy na vězních), otřesné zážitky, nadchl se v organizaci komunismu
Adolf Branald
Jeho tatínek byl nádražák, žil v Praze poblíž nádraží.
„Lazaretní vlak“
zničení vlaku, který pod označením Červeného kříže vozí munici
„Severní nádraží“
Pražské povstání, se zbraní v ruce bojují nádražáci o své nádraží
Jiří Marek
„Muži jdou ve tmě“
příběh 5 parašutistů, kteří se probíjejí z fašistického obklíčení
2. vlna - větší časový odstup _ větší míra psychologické analýzy, zaměření na člověka
Arnošt Lustig
- Žid, ve 2. sv. válce byl v koncentračním táboře, při „pochodu smrti“ utekl, dostal se do Prahy a ještě bojoval v pražském povstání.
„Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou“
Bohatí Židé se pokoušejí vykoupit z povinnosti jít do koncentračního tábora. Ve vlaku jedou bohatí a chudí. V jedné stanici se to rozděluje. Bohatý Žid si vezme Kateřinu, chce jí pomoct. Mají se jít vykoupat. Kateřina zastřelí dozorce, vzápětí je také zastřelena. Všichni jdou do plynu.
Norbert Frýd
„Krabice živých“
- hlavní hrdina Zdeněk se dostává do koncentračního pracovního tábora
Musulman – člověk bez vůle, není schopen chodit ani jíst, už jen čeká až umře
funguje zde komunistická síť – ukáznění, drží při sobě – díky ní se dostal do kanceláře, má na starosti 2 krabice – kartotéka živých a kartotéka mrtvých
- krabice živých = koncentrák
Vladislav Fuks
„Pan Theodor Mundstock“
příběh Žida, zužuje se mu životní prostor, žije v hrozném strachu z koncentračního tábora, chce se na něj připravit, snižuje si dávky jídla, spí v zimě bez přikrývky. Pošťák mu přinese obsílku – usměje se, je připravený, přechází ulici – srazí ho auto, nikdy se tam nedostane
- absurdita situace
„Spalovač mrtvol“ 1967
Kopfrkingl – Němec, pracuje v krematoriu, je to pečlivý pracovník. Má manželku – židovka a 2 děti. Vyrovnaný rodinný život, miluje své bližní. Nakonec svou manželku oběsí, chlapce utluče tyčí, ale jeho dcera uteče.
- rasismus, nadřazenost rasy
Jan Otčenášek
„Romeo, Julie a tma“
Dívka Ester – Židovka, měla se dostavit k transportu, sedí na lavičce – má strach, nemá kam jít. Najde ji tam Pavel. Ujme se jí. Bydlí v činžovním domě. Stará se o ní. Vypuká heydrichiáda. Napůl se přizná rodičům, chtějí mu pomoct. Chtějí ji odvést k babičce. Němci hledají atentátníky, prochází domy. Ester cítí odpovědnost za ostatní. Vyběhne na ulici a je zastřelena.
- shakespearovský motiv - Romeo a Julie - také jim brání ve vztahu vnější síly - válka, Němci
- tma - zatemněná okna, temná doba
- obžaloba fašismu a rasismu
Ladislav Mňačko
„Smrt si říká Engelchen“
- andílek
- příběh partyzána na Moravě, hory, přežití v horách i následný odpor Němců
- problematika partizánského hnutí
Jiří Škvorecký
„Zbabělci“ 1958
- poslední týden války na malém městě
- hlavní postava – Danny Smiřický – autobiografické prvky – nosí brýle, miluje angličtinu (anglofil), zajímá se o jazz – hraje na saxofon
- opatrnické jednání představitelů města (hlídky, rozdání zbraní, domobrana – hraní si na válku). Mladé lidi zajímá jen jazz a dívky. Dramatické události 9. května – přijíždí tanky Němců. Danny a kamarádi zabrání vjezdu tanků do města a pak utečou, aby nikdo nevěděl, že to byli oni.
Danny = antihrdina – chová se hrdinsky, ale nechce uznání a obdiv.
Odporovalo dobovým pohledům na hrdinskost českého národa.
Bohumil Hrabal
„Ostře sledované vlaky“
- film, získal Oskara
- začátečník (elév) Miloš Hrma, nastoupil na jedné železniční stanici v době 2. sv. války. Přijde mladá špiónka - první milostná zkušenost. Žena přináší další úkol – do vlaku se zbraněmi mají dát nálož – Miloš tento úkol přijme a při akci je zastřelen.
3. vlna - 70. léta - válka s odstupem
Ota Pavel (1930 – 1973)
- původně sportovní redaktor - řada knížek ze sportovního prostředí
„Plná bedna šampaňského“
„Pohádka o Raškovi“ - skokan na lyžích
„Syn celerového krále“ - reportážní povídky, zabývá se olympioniky a sportovci, kteří nikdy nebyli první, přesto se jich lidé vážili
- povídkové vzpomínkové knihy
„Smrt krásných srnců“ 1971
- otec Poper chce ulovit srnce, aby měl jídlo pro své dva syny, kteří odcházejí do koncentračního tábora. Se psem Holanem převozníka Proška se mu to nakonec podaří.
„Jak jsem potkal ryby“ 1974
„Fialový poustevník“ - nedopsal, kap. „Jak jsem se zbláznil“ - rodově, měli to v genech
b) Budovatelský román - 50. léta.
socialistický realismus - poznamenáno režimem, až schematismus
- přeceňována výchovná složka, navazuje na venkovský román - schematické (zjednodušené postavy)
- kladní hrdinové - dělníci, funkcionáři
- záporní - špioni, bývalí kapitalisté, intelektuálové
téma:
- znárodňování
- budování
- združstevňování
- osidlování pohraničí
rysy:
a) podrobný popis pracovního prostředí
b) řešení pracovních problémů
c) ustálené schéma románové linie – kladný komunista uskutečňuje navzdory nepřátelům přeměnu společnosti
Václav Řezáč
„Nástup“
- okolí Kadaně, osidlování pohraničí
Stěhují se sem 2 typy lidí - dobří - dělníci z Moravy, prospěcháři - chtějí si jen nabrat majetek. Spory s původními německými obyvateli - odsun Němců. Postupné vítězství dělnické třídy (i v malé místní továrničce). Na závěr románu naznačeny další možné třídní spory.
„Bitva“
- navazuje na Nástup, revoluce v roce 1948
Jan Otčenášek (1924 – 1979)
„Občan Brych“ 1955
Hrdinou je intelektuál, který nechápe význam komunistické revoluce 1948. Brych – chudý ale chytrý kluk. Kamarádí se se synem továrníka Rážem. Obchodují mezi sebou - za úkoly mu Ráž nosí svačinu. Nerovný vztah. Vysoká škola – zamilují se do Ireny. Vdá se za bohatšího Ráže. Irena je těhotná. Revoluce 1948. Rážovi berou továrnu. Chtějí emigrovat, skončí v jedné chatce - sedí mezi bohatými lidmi. Brych si uvědomí, že tam nepatří a že nemá potřebu utíkat. Brych a Irena se vrací zpátky do Prahy. Pokouší se o nový život.
c) Historická literatura.
1. počátky dělnického hnutí
Antonín Zápotocký (1884 – 1957)
„Rudá záře nad Kladnem“
„Vstanou noví bojovníci“
- autobiografické rysy, zkušenosti dělnického a komunistického politika - jeho otce
2. historické románové cykly
Václav Kaplický (1895 – 1982)
„Kladivo na čarodějnice“
- skutečné záznamy o inkvizičních procesech ve Velkých Losinách. Inkvizitor dostal na hranici mnoho lidí. Absolutistická moc inkvizitora.
Miloš V. Kratochvíl (1904 – 1988)
„Evropa tančila valčík“
„Evropa v zákopech“
- o první světové válce, velká suma faktů
Vladimír Neff (1909 – 1983)
Rodová sága „Sňatky z rozumu“
2 podnikové rody Nedobilů a Bornů - od 50. let 19.stol. po 2.sv. válku
- zachycen vývoj české buržoazie
Jarmila Loukotková
„Navzdory básník zpívá“ - život Francoise Villona
d) Česká próza
Bohumil Hrabal (1914 – 1997)
- gymnázium, řada zaměstnání - úředník, skladník, dělník, pojišťovací agent, kulisák - prostředí jeho knih. Umírá při pádu z okna - možná i sebevražda.
„Poupata“ - prózy z let 1938 – 1952; omylem sešrotován celý náklad
„Perlička na dně“ 1963; v každém z nás je něco cenného, hodnotného
„Pábitelé“
povídka Jarmilka
Jarmilka je naivní, hloupá, milá, hodná - jedinečná. Venca Průcha - byl v koncentračním táboře, přesto má radost ze života - jedinečný
Hlavní myšlenka - oslava dobrého, svobodného, originálního člověka - pábilete
Výstavba textu
- historka jako stavební kámen
- humor až groteskní
- pasáže lyrické a filozofické
Jazyk
1. personální vypravěč – Venca, Pepin – jazyk postavy – vulgarismy, nářečí, slang, němčina
2. neologismy – pábitel, postřižiny, krasosmutnění
3. humor
„Taneční hodiny pro starší a pokročilé“ 1964
zfilmováno jako „Andělské oči“
pojišťovací agenti vybírají peníze pro pojišťovnu, která neexistuje
Po roce 1968 nesměl publikovat. Později 1975 donucen k veřejnému pokání mohl publikovat oficiálně. Píše vzpomínkové knihy.
„Postřižiny“
mládí jeho rodičů – Marie a Francin. Přijede Pepin (Francinův bratr) - pábitel
„Krasosmutnění“
krásný smutek – puberta autora
„Harlekýnovy miliony“
Francin, Pepin a Marie jsou v domově důchodců. Pepin je těžce nemocný. Francin jen sedí u rádia. Marie se třemi muži se prochází po městě a vypráví si příběhy.
„Slavnosti sněženek“1976
- tragédie a radost šly vždycky ruku ruce
- spor o to, na jaký způsob uvařit divočáka
„Něžný barbar“
- zfilmováno (Bolek Polívka)
Vladimír Páral (1932)
- spisovatel severních Čech - pracoval v Setuze v Ústí, prozaik novátor, autor sci-fi a erotických románů
a) 60. léta – píše tzv.černou pentalogii
- kritika zmechanizovaného života v konzumní společnosti, satirický pohled, kritika honby za penězi, kariérou a mocí
„Veletrh splněných přání“ 1965
- ředitel chemické laboratoře Renč jako prototyp člověka, který vrostl do zmechanizovaného a stereotypního způsobu života a vyhovuje mu, zbytečné porady, mrhání časem
„Soukromá vichřice“
- degradace lásky na sex
„Milenci a vrazi“
- nové formy (co je červené, co je modré)
- prostředí - chemická továrna - průmysl
- jazyk - prvky odborného stylu - odborné výrazy, časové údaje v souvislosti s líbáním, satirické.
- zhuštěný výraz, nedokončené věty, náznakovost
- opakování vět, slov, odstavců - opakování životních situací, zbytečné mechanické úkony, praktické problémy neřešeny
b) 70. léta – bílá pentalogie
optimističtější, východisko – láska, práce; nakonec vydána ve 4 dílech
„Mladý muž a bílá velryba“
- Do Ústí nad Labem přijíždí z Prahy Edita, která pracuje na chemickém projektu, jež jí má zajistit, aby se stala ředitelkou chemického ústavu. Očekává pomoc od svého bývalého přítele Viktora. Zároveň se snaží obnovit jejich vztah. Viktorova láska však značně ochladla. Přesto jí pomáhá zvládnout poloprovozní zkoušky. Moc se jim ale nedaří. Do této situace zasahuje Břéťa, spolubydlící Viktora, který chce dosáhnout něčeho velkého, ulovit svou „bílou velrybu“. Zamiluje se do Edity a snaží se jí pomoct. Edita Břéťovi city opětuje. Když Břéťa jednou v noci zkouší nové rozpouštědlo, otráví ho unikající plyny.
„Radost až do rána“ 1975
- průměrnost a prospěchářství - tzv. socialistický životní ideál
a politické romány (nepřetržité publikován)
c) 80. léta – sci-fi – méně zdařilé
„Země žen“ 1987
3 muži v zemi žen, jsou v podzemí – nahoře je ovzduší po atomové válce. Muži zjistí, že jim velí muž převlečený za ženu
d) 90. léta – erotické romány
„Playgirls 1“
„Playgirls 2“
Ota Pavel (1930 - 1973)
„Jak jsem potkal ryby“
„Smrt krásných srnců“
Václav Dušek (1944)
ëPraha Karlín - prostředí jeho knih
- řada zaměstnání - doly, jatka, lesní dělník, závozník, řidič - také podklad pro tvorbu
-1974 FAMU - potom v oboru (scénárista)
- hlavním hrdinou jeho knih je Tadeáš Falt (Tedy) - dětství, mládí, parta na pokraji společnosti + snaha vymanit se - manželství
např. kniha „Tuláci“
Josef Nesvadba (1926)
„Einsteinův mozek“ sci-fi
- smysl lidského života - žít v lásce s okolím, plně a moudře
Ladislav Pecháček (1940)
- prozaik a filmový scénárista - pentalogie o básnících
- hlavní hrdina - Štěpán Šafránek
Ladislav Fuks
„Pan Theodor Mundstock“
„Spalovač mrtvol“
Radek John (1954)
- prozaik, publicista, filmový scénárista „Na vlastní oči“ -společensky ožehavá témata (alkoholismus, brutalita, …)
„Džínový svět“
společnost 70.let
„Memento“
Michal Otava – student gymnázia, dostane se k drogám a totálně jim propadne, marné úsilí zbavit se závislosti, vnitřní výpověď hrdiny + odborné výklady lékařů (informativnost, dokumentárnost)
e) Současná česká próza
Michal Viewegh (1962)
- učitel ČJ, Děj na základní škole
- redaktor
„Názory na vraždu“
detektivní zápletka
„Výchova dívek v Čechách“ 1994
po revoluci – zbohatlíci – podnikatel požádá učitele o pomoc při kurzech tvůrčího psaní pro dceru Beátu. Věnuje se jí. Milostný vztah. Beáta jde učit na základní školu, kde učí i on, ztratí ji z dohledu. Beáta skončí u sekty, nakonec spáchá sebevraždu.
- hledání mladého člověka
„Báječná léta pod psa“ 1992
- vzpomínková kniha
- hl. hrdina Kvido
- v souvislosti s životním vývojem a vývojem české společnosti
„Zapisovatelé“
„Účastníci zájezdu“
„Román pro ženy“
„Báječná léta s Klausem“ 2002
Halina Pawlowská
„Díky za každé nové ráno“
kniha i film
autobiograficky pojatý příběh dívky, od 60. let přes okupaci, normalizaci, lásky a manželství. Její rodina pochází z Ukrajiny.
„Proč jsem se neoběsila“
- protože se chtěla utopit, ale kvůli labutím se neutopila.
- kniha fejetonů a povídek.
„Vrať se do hrobu“ – scénář
- příběh sociologa – provádí přímé pozorování v maturitní třídě gymnázia, střet hodnot středního věku a náctiletých
- humor
Petr Šabach
„Hovno hoří“
- viz Pelíšky
- autobiografie, 60. – 70. léta, klíčový moment srpen 1968
„Babičky“ - viz Pupendo
Tereza Boučková (1957)
- dcera Pavla Kohouta
„Indiánský běh“ 1989
- cena Jiřího Ortena
Můj otec byl Indián, vzal si ženu Alfu, měl dceru Lunu, syna Paprska a dceru Prasklou gumu (Tereza), konec roku 1989
- Indián a Alfa se rozvedli. Tereza se poprvé špatně provdala, pak znovu - problémy se otěhotněním, adoptovala dvě cikánské děti, nakonec měla i jedno vlastní
„Krok, sun, krok“
„Smradi“ - film
Společné rysy této literatury:
- vzpomínky s větším či menším nadhledem
- humor, ironie, sebeironie, sarkasmus splývá s tragikou
Přemysl Rut (1954)
„Náměsíčný průvodce Prahou“
- soubor moderních pohádek pro dospělé, humor, radost, optimismus
próza i poezie
- o cikánce, která z otisku ruky na vytřených schodech přečetla budoucnost mladíkovi (básník)
- věnováno Jaroslavu Seifertovi k osmdesátinám
Alexandra Berková
- seriál „Co teď a co potom“ - příběh novinářky, manžel ji opustí, ona začne pít
Michal Ajvaz (1949)
- FFUK
- experimentální próza, má blízko k magickému realismu
„Druhé město“
- muž jde do antikvariátu, objeví červeně psanou knihu, zjistí z útržků, že v Praze je ještě druhé město, jiní lidé, jiné funkce, jezdí tam zelený autobus, lanovka. Svede boj s oživlým chrličem.
- prvky realismu - skutečná Praha
- prvky magie - nadpřirozenost
f) Próza po roce 1989.
- zhroucení dělení literatury (samizdat – exil – domácí) – nejsou dány kritéria. Výrazný vliv Business. Slovo získalo svobodu ale také ztrácí význam – autor může mluvit o čemkoliv, ale minimální ohlas.
2 linie
1. autentizace, demytizace
2. rafinovaná hra, rozbití příběhu
Každý krade nápady, všechno už tu bylo. Čtenář chce pravdivost.
Květa Legatová - „Želaly“
Bohuslav Vaněk – Úvalský
„Brambora byla pomeranč mého mládí“
- Piolin má 2 hlavy(jeho matka byla znásilněna dvěma vojáky), jedna získá nad tou druhou nadvládu. Nakonec se stává prezidentem svobodně spojených států světa.
- viewegovský styl, čtivý
„Poslední bourbon“
Jan Jandourek (1965)
- studoval teologii, ovládá biblické texty
„V jámě lvové“
- příběh starozákonního proroka Daniela, který je ztvárněn se záviděníhodným nadhledem, humorem, …
Miloš Urban (1963)
„Poslední tečka za Rukopisy“
- fikce o RKZ, v závěru - autoři (Hanka a Linda) byli ženy
„Sedmikostelí“
- gotický román o části Prahy (cestou od senátu k parlamentu)
- neobjasněné vraždy. Konec knihy – raný středověk
„Hastrman“
2 časové roviny
19. stol. - milostná zápletka, zmrazí svou milou a v 20. stol ji znovu rozmrazí, už je starší, je ubit ekologickými aktivisty
Eva Pekárková
„Gang zjizvených“
- Češka jede se svým přítelem do Turecka. V kufru jí najdou drogy a smrt nebo ji koupí bohatý Turek. Zvolí druhou možnost. Pokusí se utéct, má zjizvený obličej, nakonec pracuje v pornofilmu, dostane se do ČR, jede žebrat do Mnichova, aby mohla odjet do New Yorku.Dostane se do Bronxu a zamiluje se do černošky. Na intoxikaci benzínem se dostane do nemocnice, za peníze si nechá udělat plastiku.
„Můj IQ“
- příběh černocha a narkomana
Jáchym Topol - „Noční práce“
Emil Hakl
„O rodičích a dětech“ - cena Magnesia Litera - nejvyšší cena za literaturu v Čechách
„Intimní schránka Sabriny Black“
Petra Hůlová (1979)
„Paměť mojí babičce“ - vyhrála cenu Magnesia Litera a odmítla ji