19. Česká poezie po roce 1945
19. Česká poezie po roce 1945
a) Nastiňte atmosféru doby
Ø druhá světová válka 1939 – 1945 – konec a dozvuky
Ø vznikají 2 světové soustavy – výhodní blok a západní blok – neexistuje možnost dohody
Ø 50. léta studená válka
Ø globální problémy lidstva – ozónová díra, kácení deštných pralesů, přelidňování
Ø krize hodnot
Ø zbrojení x odzbrojování
Ø snaha spojit Evropu – vznik EU
Ø rozpad východního bloku
b) Hlavní literární skupiny po roce 1945, jejich znaky a představitelé.Skupina
Naznačte osudy katolických básníků a jejich děl. Skupina kolem Mladé fronty.
Skupina 42
- výtvarníci a básníci
- existovala v letech 1942 – 1948
charakter skupiny 42
- zaměřuje se na vyjádření městské civilizace, velkoměstskou periférii, obyčejného městského člověka
- prvky existencionalismu
- chtějí zachytit mýtus všedního dne
Josef Kainar
Narodil se v Přerově, rodina železničáře – láska k vlakům, gymnázium, filozofická fakulta, 1939 uzavřeny VŠ
Ovlivněn Halasem
Od roku 1947 jenom píše
„Příběhy a menší básně“ 1940
„Člověka hořce mám rád“1959
„Lazar a píseň“ 1960
rysy:
1. příběh nahlíží do cizích osudů a jejich prostřednictvím se vyslovuje – b. „Budete zlá“ – nevěra, všednodennost – b. Kleopatra
2. existencionalismus – vykořeněnost, ponížení, strach, bezmoc
b. „Stříhali dohola malého chlapečka“ – zhudebněno – Mišík a ETC
železná židle = nutnost
b. „Jaký to s ním bylo“
b. „Malá půlnoční hudba“
3. neliterární jazyk – široký výběr od jazyka spisovného po obecnou češtinu, ironie, sebeironie
b. „Kabát“
- dobová skepse, možnost sám sebe vnést do děje – otevřenost
4. ovlivněn blues
Ivan Blatný (1919 – 1990)
- pocházel z Brna, syn Lva Blatného, šťastné dětství, rodiče brzo zemřeli, ujala se ho jeho babička, gymnázium, jeho babička umírá, píše si s Jiřím Ortenem, plánují společnou sebevraždu. Žije u Kainarových.
1948 do Londýna, zůstává zde
propuká psychická choroba, potřeboval péči, sanatoria v Anglii
Jiří Kolář
Básník, výtvarník
Od 60. let zakázaný
Dělal i koláže – obraz okamžiku
Skupina Mladé fronty
1945 – 1948
mladí básníci a teoretici
rysy:
Ø poezie mladých básníků – experimenty jazykové, tématické
Ø radikalismus
František Listopad
- narodil se v Praze, jeho děda měl nakladatelství
1948 – práce pro francouzský časopis – do Paříže, řada zaměstnání
potkal Portugalku – 1958 – žije v Portugalsku
Ředitel divadelní vysoké školy v Lisabonu, režisér
1989 – do Prahy
válečné verše, milostná poezie
poezie v exilu
1.česká krajina, české zvyky, sněhuláci
2.sebeironie – aby nezabředl v nářek emigrantů
Ladislav Fikar (1920 – 1975)
- básník jedné knihy
- po roce 1948 zákaz publikování
„Samotín“
- okouzlení Vysočinou, láska k domovu
katoličtí básníci
Jan Zahradníček (1905 – 1960)
Studoval bohemistiku, začal literárně tvořit, za války byl u strýce Dokulila – farář, zamiloval se. Za okupace nepublikoval, 1948 – přestal vydávat, psal rukopisné sborníky – byly nalezeny. 1951 červen – v Brně nezákonně zatčen, 1952 zahájen proces proti protistátní skupině – dostal 13 let vězení
1956 povoleno opustit věznici a navštívit rodinu v nemocnici, 2 dcery zemřeli
1960 byl propuštěn – vrátil se domu do bídy, psal
1966 – rehabilitován – nic neudělal
„Znamení moci“
píše do roku 1951
šířeno opisy, nestihl vydat
vyšlo v roce 1967
b. „Hodina temnot“ - Evropa jako potápějící se loď, současní vládci nevidí pravdu, potlačení náboženství – bezútěšný život bez víry a milosrdenství, na povrch se dere pan Nikdo „tvář mroží“ – Stalin
přesto věří, že spása lidstva = Bůh = jediná skutečná vláda nad světem – pokora
„Dům strach“
1. rukopis – na rubu kriminalistických formulářů, svěřil dozorci – Václav Sysel – 1968, odevzdal Františku Křelinovi
„Čtyři léta“ 1956 – 1960
- po návratu z vězení, ve spěchu
psal v úředně povoleném sešitě, na desky knih
zpaměti odříkávali spoluvězni
Václav Renč (1911 – 1973)
50. léta vězení, 1951 odsouzen k 25 letům vězení, byl tam 11 let
„Popelka Nazaretská“
- o paní Marii, příběh o ženě, žena v jeho pojetí nebyla nikdy ďábelským nástrojem a ničitelem tvorby
- oslava ženství jako nejpřirozenějšího zdroje krásy na zemi
vznikla v nejtěžších životních podmínkách
c) Poezie padesátých let, její zaměření, tématika.
po roce 1948 řada vydavatelství zestátněna, dominantní proud socialistické literatury vedeny KSČ
Rysy:
Je poplatná době, oslavy osobností, výročí, …
Schématická – zjednodušená, budovatelské nadšení – Michal Sedloň „Krmička vepřů“
Úniková tématika – rodina, domov Seifert „Maminka“
Intimní lyrika – Nezval, Kainar, Závada, Seifert
d) Poezie do r. 1968.
e) Oficiální poezie 70. – 80. let
- může vycházet
- zprofanovaní spisovatelé, ale i díla vynikajících českých autorů (Hrabal, Pavel, Páral)
a) žáčkovskosýsovská generace
Jiří Žáček (1945)
- básník rozporného vidění světa
„Ráno moudřejší večera“
„Napjatá struna“
„Anonymní múza“
„Okurková sezóna“
„Ptákoviny“
- svěží pohled na skutečnost, smysl pro humor a radost, melodičnost, vtip
tvorba pro děti „Slabikář“
„Domácí přítel“ 1985
b. „Dívka ve studovně“
Karel Sýs
„Kniha přísloví“
- hravost, návrat k poetismu
- autobiografické momenty
b. „Lidské divadlo“
b. „Září“
„Nadechni se a leť“
Petr Skarlant
„Paříž, Paříž“ 1973
- překladatel básní z francouzštiny
- očarován Paříží
b) generace osamělých běžců
Lenka Chytilová (1952)
- královehradecká básnířka, představitelka generace osamělých běžců
„Dopisy“
„Třetí planeta“
„Proč racek přemýšlí“ 1984
„Průsvitný Sisyfos“ 1988
- objevování základních životních hodnot (láska, čistota, něha) i obraz rozporů ve světě, úvahy
b. „Závorka za verše“
b. „Opevňování“
Markéta Procházková (1963)
- autorka jemné dívčí lyrické poezie
„Sny bez přístřeší“
„Na prahu lásky“
„Vítání světla“ 1981
- pohled dospívající dívky na svět
b. „Slzičky“
b. „Zklamání“
Vladimír Holan (1905 – 1980)
- od 60. let – návrat k vnitřnímu světu člověka, meditativní lyrice a příběhům
1. expresivní lyrika
„Bez názvu“
„Asklépiovi kohouta“
2. tvorba příběhová, lyrickoepická
„Noc s Hamletem“
„Noc s Ofélií“
- střetání zla s touhou po harmonii a kráse
- filozofický dialog o smyslu bytí, dějinách
f) Samizdatová a exilová poezie
a) autoři bez možnosti publikace v oficiální literatuře
sbírky Seiferta, Skácela, Mikuláška, Šiktance
b) písničkáři – protestní písně, obžaloba a výsměch, proti totalitní moci
Karel Kryl (1944 – 1994)
Píseň „Bratříčku zavírej vrátka“ - deska vychází před emigrací
- reakce na 21. srpen 1968
- hraje a zpívá Kryl
V cizině vychází v nakladatelství Index „Kníška Karla Kryla“
Jaroslav Hutka (1947)
- píseň „Havlíčku, Havle“ - reakce na uvěznění Václava Havla
Jaromír Nohavica
Karel Plíhal
c) underground
reakce na nesmyslný totalitní režim, časté problémy s policií, i vězení
hlavní rysy - antipoetičnost
- syrová obratnost
- drsnost výrazu
- vulgarismy
Zdroje
1. tzv. totalitní realismus – co nejpřesnější záznam nejbanálnější autority
Egon Bondy (1930)
- do roku 1989 mu nic nevydali, básník, prozaik, filozof (buddhismus, indická f.)
- v poezii depoetizace, říkankovitost, citace frází a banalit
sb. „Nesmrtelná dívka“
2. trapná poezie
poetizace trapného
Ivo Vodseďálek
3. Odkrýt podlost stalinského mýtu kritickou metodou
Starší generace
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous – Magor
- dějiny umění, umělecký vedoucí skupiny Plastic People
- redigoval časopis Vokno
„Mládí nevykouřené“ 1980
b. Vídeň
„Magorovy labutí písně“ 1981 - 85
píše ve vězení
„Magor dětem“ 1982 – 1986
pro své dcery
ironická, sarkastická, ale i expresivní poezie
„Magorův soumrak“ 1985 - 97 - už nepatří do samizdatu
Mladší generace
Jáchym Topol
„Miluji tě k zbláznění“ – sbírka
próza např. „Sestra“
g) Zaměřte se na rysy jednoho autora – charakter díla, jeho vývoj, příklady.
Vývoj poezie Jaroslava Seiferta.
Jaroslav Seifert
1. před válkou
píseň o rodné zemi „Zhasněte světla“ 1938
b. „Píseň o rodné zemi“
- poezie domova, vlastenectví, rodná země
„Vějíř Boženy Němcové“ 1940
poezie domova, Božena Němcová, láska, domov
2. válka
„Kamenný most“ 1944
b. „Májová romance“
- Praha
„Přilba hlíny“ 1945
b. „Květnové noci“
3. po válce
„Píseň o Viktorce“ 1950
- hledá posilu, utlačování, nemohl psát co chtěl, vrací se k poezii domova
„Maminka“ 1954
b. „Večerní píseň“
- hledání jistoty
10 let odmlka
„Koncert na ostrově“ 1965
b. „Zdráhavý šepot políbených úst“
- úvaha o smyslu poezie – reflexivní lyrika
- jiný charakter verše, uvolněný
- špatný životní pocit – úzkost z totalitní moci, existencionalismus
„Morový sloup“ 1981
- stáří, návrat k mládí – láska k ženám, k zemi
- mor = totalita, komunismus
- bilancování nad životem
„Býti básníkem“
charakter poezie
- sdělná, citová, prostá
- krásný jazyk