18. Světová literatura po roce 1945
18. Světová literatura po roce 1945
a)charakterizuj atmosféru doby
Ø druhá světová válka 1939 – 1945 – konec a dozvuky
Ø vznikají 2 světové soustavy – výhodní blok a západní blok – neexistuje možnost dohody
Ø 50. léta studená válka
Ø globální problémy lidstva – ozónová díra, kácení deštných pralesů, přelidňování
Ø krize hodnot
Ø zbrojení x odzbrojování
Ø snaha spojit Evropu – vznik EU
Ø rozpad východního bloku
b) Francouzská poezie, charakterizuj dílo Prévesta a Eluarda
Paul Eluard (1895 – 1952)
- účastník obou světových válek a války ve Španělsku – nenávist k válce, proti fašismu
- v rámci
„Poezie a pravda“ 1942
- velmi čtená za války, učily se jí nazpaměť, dodávala sílu a sebevědomí
b. „Svoboda“
- vyjadřuje touhu lidí po svobodě, oslavuje ji, vyzívá k její obraně
- forma: pravidelné sloky, prostá forma bez rýmu – poezie srdce – není intelektuální a složitá, ale upřímná
„Nepřerušená poezie“ 1946
- témata osobní (milostná, vztah ke třem ženám, láska, žal ze ztráty)
- témata politická, protiválečná
Jacgues Prévest (1900 – 1977)
- básník, herec, dramatik, režisér
- ovlivněn surrealismem
„Slova“ 1946
- 1.sbírka, způsobila senzaci
- básně, písně, aforismy
„Haraburdí“ 1966
- básně, úvahy, příběhy, anekdoty
„Jako zázrakem“
- okouzlení životem
témata jeho básní - okouzlení životem
- bída velkoměst
- prostituce
- lhostejnost
- mládí, stáří, povrchnost vztahu atd. _ všední problémy, svět každodennosti _ humor, satira
c) Písničkáři v Sovětském svazu – uveďte největší osobnosti.
Jergenij A. Jertušenko
v r. 1968 odsuzuje vpád sovětských vojsk do Československa v básni „Tanky jedou Prahou“ - napsal 23. 8. 1968 _ o dva dny později
Bulat Okudžava
- jeho matka byla Arménka.
- v 17. letech do války – zážitek na celý život, často o ní píše, verše prosté a obyčejné
- své verše zhudebňoval a zpíval. Později přestal vystupovat a začal psát prózu, svými písněmi ovlivnil písničky u nás (Nohavica) i v SSSR (Vysockij)
b. „Půlnoční trolejbus“
b. „Setkání s Puškinem“
Vladimir Vysockij (1938 – 1980)
- hrál v divadle Na Tagance (Hamlet - blbě)
- vystupoval s vlastními písněmi s kytarou – velká popularita, problémy s alkoholismem a drogami, nemocné srdce
- ve 42 letech smrt
- u jeho veršů šlo vždy o dotváření kytarou, svou osobností, rytmem, hlasem
b. „Nemám rád“
- neúnavný, bojovný, cílevědomý, sebevědomý
d) Představitelé amerických beatníků v poezii.
Uveďte témata, která se v jejich dílech objevují, charakterizujte jejich jazykové prostředky. Hlavní cíl jejich výpovědi.
50. – 60. léta – generace beatníků
Ø rozpuk amerického sebeuvědomění
Ø válka ve Vietnamu, proti válce, proti nelásce
Ø mírové demonstrace, doba Beatles, hipies, doba drog
Ø proti pokrytectví a americké společnosti, pokrytectví morálky (podobně jako v Anglii – Rozhněvaní mladí muži), obraceli se k orientálním filozofiím (buddhismus, …), žádají lásku a mír
Ø chtějí šokovat – drogy, alkohol, svobodný sex – hledají svobodu
Gregory Corso (1930)
- generace beatníků
- mladí rodiče, matka návrat do Itálie, do 11. let prošel 4 adoptivními rodinami, ve 12. letech do věznice v New Yorku, těžká věznice plná černochů, byl zde 5 měsíců, dostal se na psychiatrii na pozorování, v 17. letech na 3 roky do vězení – začal se vzdělávat, číst, psát
- setkání s Ginsbergem – homosexuál, pomohl mu, žil v New Yorku, měl 2 děti
- svou formou rozvíjí ustrnulé souvislosti
Grotesknost, fantazie, nový pohled na svět
b. „Manželství“ – hořkosladká satira, ironie
b. „Vlasy“ – sebeironie
sb. „Benzín“
Allen Ginsberg (1926 – 1999)
- Židovská rodina emigrantů, největší básník současnosti
Hodně cestoval, proti válce ve Vietnamu
1. téma – kritizuje vlády
b. „Veřejná poezie“
b. „Světová karma“
- odsuzuje svět, totalitu v Číně a SSSR, rasizmus v USA, nadřazenost Britů
„Vylízanej mozek“
2. téma – problém homosexuality a drog
- šokuje otevřeností, detaily, vulgarismy
b. „Prosím pane“
3. téma – otázky filozofické
- inspirován Starým zákonem, po návštěvě Tibetu buddhismem
4. téma – politické problémy celého světa i Bosna a Hercegovina
b. „Mír v Bosně a Hercegovině“
Lawrence Ferlinghetti (1919)
- souvisí s generací beatníků, dodnes přesahuje jejich rámec
- doktorát na Pařížské Sorbonně
e) Obraz války ve světové próze.
Patetické ztvárnění tématu, pohled na válku „zdola“, satirická výpověď, tématika koncentračních táborů, židovství.
rysy:
Ø protest proti krutosti války
Ø patetická oslava hrdinství, statečnosti, pompézní scény i hromadná vraždění – Jurij Bondarev – „Hořící sníh“ – zvláště ruská literatura
Ø nepatetický pohled zdola, sledování lidské psychiky, dojemnost, naturalismus – zvláštní podání literatury – Styron „Sophiina volba“
Ø satirický, humoristický pohled – Heller, Ryan
SSSR
Jurij Bondarev
„Hořící sníh“
- ztvárněno jako velkofilm, patetický obraz hrdinství
Boris Polevoj
„Příběh opravdového člověka“
Letec Meresjev havaroval s letadlem v lese v Rusku. Zraněné nohy. 18 dní se plazil lesem, našel lesní samotu – do nemocnice.
Amputace obou nohou – deprese, čte článek o jiném letci z 1. světové války, také amputace – zase létal. Meresjev se naučil chodit, tancovat, návrat do letadla.
Oslava houževnatosti a silné vůle sovětského člověka.
Výchovný román x neschématické pojetí člověka
Michail Šolochov
„Osud člověka“
Andrej Sokolov vypráví svůj životní příběh – rok 1946
Byl řidič, nastoupil jako řidič na frontu – zajat v roce 1942 – koncentrační tábor
Přeběhne k Rusům – do nemocnice, těší se domů – místo jejich domu je díra, smrt manželky a 2 dětí, čeká na syna, jeho syn zemře poslední den války.
Nemá nic, začne nový život, adoptuje sirotka
bez patosu a drastičnosti – vyniká tragédie ruského člověka
Alexander Solženicyn (1918)
„Souostroví Gulag“ - dokumentární text
„Jeden den Ivana Denisoviče“
- Nobelova cena
- autobiografické vyprávění o Gulagu – koncentrační tábor v SSSR – otřesné vyprávění o beznaději, obraz totalitního systému vlády
USA
Norman Mailer
„Nazí a mrtví“
operace 2.světové války na Tichomořském ostrově, účastníci – průzkumný oddíl, přijede na ostrov, jsou využívání k akcím, pro které nejsou vycvičeni. Vyrážejí do týla japonských jednotek jako průzkumníci. Stres, namáhavý přesun. Našli Japonce, část se vrací a část pokračuje dále, přejdou horský vrchol. Velitel je zabit. Napadeni sršni. Polomrtví se vrací, tam mezitím zrušeny všechny operace. Smír.
- zbytečnost, nesmyslnost války
Joseph Heller
„Hlava XXII“
- satirický román
- existence paragrafu vojenského řádu – hlava XXII – slabomyslní vojáci mohou být propuštěni z armády, jestliže ale podají žádost, pak už nejsou slabomyslní a propuštěni být nemohou
- Jižní Evropa – Itálie
Kapitán Yossarián – letec, armáda zvyšuje hodiny letů, lidi u toho umírají – nesmyslné lety
- umírají mu kamarádi, pokouší se hrát slabomyslného, pak dezertuje
- proti absurditě války a armády, s humorem a ironií, srovnáván s Haškovým Švejkem
Wiliam Styron
„Sophiina volba“1979
- Stingo žije v Americe a chce napsat svůj román, odehrává se to v roce 1947
Milenecký pár Sophie Zawistovská a Nathan. Stingo Sophii obdivuje, zjistí že Nathan je narkoman a schizofrenik
Odkrývá psychiku ženy. Žila v Polsku, otec germanofil a antisemintista, v roce 1943 žijí ve Varšavě – do Osvětimi. Sophie je v protiněmeckém odboji, volba které dítě nechá žít a které musí zemřít. Nakonec spáchala sebevraždu.
- protiválečný román, zajímavá forma, několik dějových pásem, dokumenty z Osvětimi, filozofické úvahy o nacizmu, koncentračních táborech, zhoubný vliv fašismu na lidi; psychologický román
Irwing Shaw
„Mladí lvi“ - kluci, kteří jdou do války jako dobrovolníci
Anton Myrer
„Poslední gabroilet“
- odraz války ve světě studentů, ale i ve Vietnamu
VELKÁ BRITÁNIE
James Clavell
„Král Krysa“ 1962
- japonský zajatecký tábor na dálném východě, různé národnosti, napětí zajatců
anglická nadřazenost, aristokratičnost x křesťanství x americký bussines
král krysa – bussinesman
krysa - měl krysí farmu, podnikal
- jeho morální vlastnosti
Ray Rigby
„Pahorek“
Patrick Ryan
„Jak jsem vyhrál válku“
poručík Goodbody – velice průměrný, je v prvním výcviku, nešika, vždy se ho raději zbaví, jde do důstojnické školy – postupuje – dostane svou četu, jde do války – naivita – proplouvá válkou
- proti mašinérii armády
NĚMECKO
Anna Seghersová
„Sedmý kříž“
- z koncentračního tábora, 7 vězňů se pokusí o útěk, pro zastrašení 7 křížů na náměstí, postupně se zaplňují, 7. kříž zůstane prázdný, je to symbol svobody a naděje
Harry Thurk
„Hodina mrtvých očí“
- z prostředí německých průzkumníků
Erich Maria Remargue
a) 1. světová válka
„Na západní frontě klid“ 1928
- během roku přeloženo do 12 jazyků - světový ohlas
- pokus podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou
- hlavní hrdina - Pavel Bäumer (vypráví) - student posledního ročníku gymnázia, fanatický profesor všechny zblbne natolik, že celý ročník odchází bojovat do války. Mají velké ideály, které jsou brzy pohřbeny pod maximální šikanou a pocity z boje.
Zastřelí mu kamaráda – od této chvíle er forma. Nakonec je zabit ve chvíli, kdy se podává zpráva - Na západní frontě klid - on zatím umírá.
- ironie, chce dát najevo, že vojáci jim byly ukradeni
„Cesta zpátky“ 1931; návrat „mladých starců“ z války
„Tři kamarádi“ - hledání smyslu života po válce, milostný románek
b) 2. světová válka
„Jiskra života“
„Čas žít, čas umírat“ - oboje z prostření koncentračního tábora
JAPONSKO
Kenzaburo Oe
„Zápisky z Hirošimy“
- o dopadu atomové bomby
Deníky
„Deník Anny Frankové“
od 13. narozenin do roku 1944 – 2 roky
směřován fiktivní přítelkyni Kity
Anny byla židovka, odjela s rodinou do Holandska – i zde útlak židů, otec chce opět rodinu zachránit. Schovali se do půdního prostoru, tísnili se zde 2 roky. V roce 1944 je našli – do koncentračního tábora. Jen otec přežil a našel deník.
Thomas Keneally (1935)
„Schindlerův seznam“ 1982
f) Existencionalismus a absurdní literatura. Hlavní představitelé, rysy. Neorealismus.
Existencionalismus
Vzniká ve 20. letech 20. století – Franc Kafka
Druhá vlna po druhé světové válce
Vyjadřuje strach z budoucnosti, pesimismus, odcizení ve společnosti. Chce odpověď na otázku, jak má žít intelektuál zbavený iluzí, období dějinných katastrof, které odhalili křehkost lidské existence
Existence = stav vědomí, svět je takový jak ho prožívá izolovaný jedinec
Člověk je drcen vnějším světem zcela nahodile
Jean Paul Santre (1905 – 1980)
- francouzský dramatik a filozof, měl dostat Nobelovu cenu v roce 1964 ale nepřijal ji
Román „Nevolnost“
Psaný formou deníku
Nevolnost je způsobena pocitem hmotného bytí, přílišný prožitek vlastního fyzična – málo vlastní duševní svobody, identity, postupně se izoluje od společnosti, zřekne se minulosti, ženy, práce, teprve potom v něm melodie vyvolá myšlenku na knihu, která by mu umožnila myslet na život bez odporu
Drama „Špinavé ruce“ (1948)
Podnětem byla situace, která předcházela vraždě Trockého – vrah se dal k Trockému najmout jako sekretář a dlouho žil se svou obětí v domě.
Vrah byl Hugo, postava z rodu Oresta a jeho protihráč byl Hoederera. Jejich konflikt umístil dovnitř komunistického hnutí ve východoevropské zemi koncem 2.světové války.
Albert Camus (1913 – 1960)
Narodil se v Alžírsku, zde studoval, cestoval, žil v Paříži, 1957 Nobelova cena, zemřel při autohavárii
Upozorňuje na absurditu lidské existence
Román „Cizinec“
Hlavní hrdina je úředník, žije s matkou, ale ta mu umře. Po její smrti naváže vztah s kolegyní. Vedle bydlí soused – má vztah s Araby. Přijde za úředníkem, pozve ho na víkend. Dojde k potyčce s Araby. Úředník zastřelí Araba.
Druhá část – výslechy, věznění, proces, odsouzení k smrti. Je v cele smrti – filozofické věci. Člověk je cizincem v lidském kolektivu. Vše je věcí náhody. Člověk je vlečen osudem – lhostejnost vůči světu
Drama „Kaligula“
Umřela mu jeho dívka, odejde z paláce. Začne si hrát na boha. Nic mu není svaté. Nic nemá hodnotu, řád. Nemá pravidla v chování. Je zavražděn.
„Nedorozumění“
pracovní název – Budějovice, český námět
Odehrává se to v moravském městě, uzavřeném. Bláto a déšť. Je zde hostinec – vede ho matka s dcerou. Z ciziny přijíždí syn Jan. Chce jim pomoct finanční částkou. Ubytuje se zde pod cizím jménem s manželkou. Zabijí ho, seberou mu peníze, hodí ho do řeky. Jeho manželka žádá boha o vysvětlení.
Svět je pustým, temným místem, které plodí zločiny
ITÁLIE
Neorealismus
Snaha o zobrazení skutečnosti – realismus, vnějších jevů, ukázání skutečnosti v kontextu jiných faktů, má blízko k reportážnosti – forma
Téma – Itálie 40. – 50. let 20. století – hledá příčiny fašismu, zla
Nástup fašismu, boj proti němu, osvobození
Federico Fellini (1920 – 1993)
„Silnice“
Julie Masinová – herečka – hraje v jeho hrách
Gelsomina žije se Zampou – komediant – vydělává tak peníze. Odvede ji z chudé vesnice. Vystupují v cirkusu. Potkají se s kolegou. Dělá si z něj srandu. Zampa ho zmlátí. Dostanou se na policii. Gelsomina na něj čeká. Dozví se, že je to vydřiduch ale vrátí sek němu. Ubytují se v klášteře. Zampa zde ukradne kříž. Gelsomina je v šoku. Potkají ses kolegou. Zampa ho zabije. Gelsomina v transu. Zampa ji nechá na silnici. Po letech zaslechne Gelsomininu písničku. Dozví se, že je mrtvá. Zampa je na pobřeží.
„Gabiriiny noci“ (1957)
prostitutka se protlouká životem a nic od něj nečeká. Potká úředníka – odjedou spolu. Má peníze. Odjedou do lázní. Úředník se ji pokusí uškrtit – nepodaří se, sebere jí peníze a utíká.
„Amarcord“
g) Američtí beatníci v literatuře.
„Rozhněvaní mladí muži“ jako soudobá literární skupina v Anglii. Představitelé a díla.
Beat generation
William Burroughs
- omylem zastřelil svojí manželku
„Feťák“
„Teplouš“
Henry Miller
„Obratník kozoroha“
Bible beatníků
Inteligentní muž, žije ve velkoměstě. Hlavní princip jeho je sex. Má dítě, ženy – je otrávený životem
Filozofické úvahy o životě, o lásce
V závěru se zamiluje a začne žít normální život
Charles Bukovski (1920 – 1994)
„Hollywood“ 1990
o natáčení filmu Henry Chinaski, k němuž napsal scénář
„Všechny řitě světa i ta má“
kniha povídek
„Ženy“
šokující výpovědi, ženy se mu střídají v posteli
Ken Kesey
„Vyhoďme ho z kola ven“
- zfilmováno jako „Přelet nad kukaččím hnízdem“
Jack Kerouac (1922 – 1962)
„Na cestě“
2 přátelé, kteří projíždějí stopem Ameriku nasnášejí typický způsob života, během cesty na sebe navalují partu přátel – hipies, žijí z peněz, které dostávají, spějí na pláži, kamarádi zase odpadají, zůstanou zase sami dva. Rozhodnou se vrátit a založit rodinu.
- obraz tehdejší Ameriky
„Podzemníci“ 1953
autobiografický příběh, zmařený milostný vztah k černošce
konkrétní osoby
rozhněvaní mladí muži
tento název vymysleli novináři
nevytvořili žádnou literární skupinu s jasně formulovanými principy ale v 50. letech mají obdobné rysy :
Ø nesouhlas s anglickou společností – proti blahobytu, snobství, konzumní společnosti, konzervatismu, rozdělení společností na nižší a vyšší vrstvy
Ø hrdinové románů často v prostředí, kterým dříve pohrdali (pohrdali snobismem, pokrytectvím, často mu podlehnou a stává se jeho součástí, odsuzují i sami sebe)
Ø tragický i satirický pohled
žánry
a) drama – méně, John Osborne „Ohlédni se v hněvu“
b) próza – různá prostředí – proletářská (chudinská čtvrť), často autoři proletářského původu, bohatí podnikatelé, intelektuální prostředí
nejvýznamnější specifický žánr – „univerzální román“ – Lodge, Amis – hlavní hrdina často profesor nebo vědec
John Braine
„Místo nahoře“
- vážný román
- Joe pochází z malého anglického městečka. Studuje, chce se dostat nahoru. Spoléhá na to, že se ožení s bohatou ženou. Odchází do většího města – chodí do ochotnického kroužku, kde se schází smetánka. Vyhlédne si tam ženu. Seznámí se zde i s Alicí – je starší. Má dobré postavení, bohatého manžela – začínala na periférii.
Začnou spolu vztah – naprostá souhra. Po 6 dnech se spolu rozhodnou vzít. Přijede jeho přítel a rozmluví mu to. Začíná jí balit. Alice se opije, s autem narazí do stromu. Zemře. Joe se to dozví, stráví 3 dny a noci v hospodě. Uvědomí si, že ji neměl opouštět. Přijde za ním jeho budoucí tchán a odpustí mu.
David Lodge
„Hostující profesoři“
v USA na univerzitě pracuje Noris – hodně publikuje
na malé univerzitě ve VB – Filip – ženatý – málo peněz.
Norisova manželka se chce rozvést. Výměna profesorů - Filip do USA a Noris do VB
- oba úspěšní, nakonec se vymění i manželky. Noris a Filip se spolu sejdou. Nevyřešeno, jak to bude dál.
Kingley Amis
„Šťastný Jim“ 1956
- typický univerzitní román
- Jim začíná jako pedagogický pracovník, dostává se mezi profesorskou elitu. Večírky u starého profesora – nutil své spolupracovníky zpívat – jediné co ho zajímalo, je dívka – dcera profesora. Jim jde do hospody – zhulí se. Ráno když se probudí – propálená deka a stolek. Holka se mu snaží pomoct. Na začátku roku musí vždy něco říct – opil se – naservíroval jim to. Nabídl mu místo asistenta – významný profesor – holka jde s ním.
„Jakeův problém“
- stárnoucí profesor na univerzitě – myslí si, že nemůže mít dítě. Chodí na vyšetření s manželkou. Manželka si najde milence a uteče. Jake se vyspí se sekretářkou. Vymyslí si, že je to fyziologický problém.
h) Magický realismus.
50. léta
v zemích, kde mají silné tradice postavy a děje z bájí, pohádek atd. (čarodějnice, temné a dobré síly, …)Svět skutečný se prolíná se snem – nezřetelné hranice
Kolumbie – Gabriel Garsia Marquez (1928)
„Sto roků samoty“ – román
strhující vyprávění o šesti generacích Kolumbijské rodiny Buendiů – od 19. do 20. století – je zároveň obrazem vývoje samotné Kolumbie
Jednotliví členové rodiny se rodí, budují své město, rodiny, stárnou, umírají, jejich místo mezitím přebírají ti mladší, zemřelí ovšem jakoby žijí dál i po smrti – prolínání skutečného a nereálného, zázračného světa
Kirgizie – Čingiz Ajtmatov (1928)
„Popraviště“ – román, vztah mezi zvířaty a lidmi
ovlivněn Bulgakovem (např. vize Krista, Piláta Ponts)
několik dějových rovin:
1. příběh vlčí rodiny (boj o přežití, ztráta mláďat, zoufalství a tragický konec)
2. příběh bývalého studenta bohoslovenství, který se rozejde s církví a chce napravit „anašáky“ (= sběrači konopí, narkomani), později při sporu s jinou skupinou umírá
3. tragický příběh pastevce
Rusko – Michail Bulgakov (1891 – 1940)
„Mistr a Markétka“ – román – faustovské téma
2 dějové linie
1. ruský spisovatel jako Faust prožívá starý příběh o spolčení s ďáblem, krásné Markétce, o lásce
2. biblický příběh ukřižování Krista
realitou prostupují postavy čarodějnic, ďáblů měnících se v černého kohouta
ch) Literatura s prvky sci–fi: obraz budoucí společnosti, tzv. fantazy literatura, otřesné vize totalitní společnosti, literatura blízká hororu, detektivka
klasická anglická detektivka
Agatha Christiová (1891 – 1976)
Postavy vyšetřujících – slečna Marplová – základem je mistrná dedukce a inteligence – nebo belgický detektiv – Hercule Poirot
„Pět malých prasátek“
pět účastníků dávné tragédie
P.D.Jamesová ( 1920)
Zpravidla postava inspektora Dalglieshe
„Pachuť smrti“
Dick Francis
Detektivky z prostředí koňských dostihů (bývalý žokej)
Příběhy blízké hororu
Roald Dahl ( 1916)
„Milostné rošády“
- jistý muž píše svoje paměti – utíká před manželem milenky, přespí v motelu, přijíždí elegantní pán, je pozván na návštěvu – sídlo – drahé, elegantní. Ve svém pokoji najde dívku. Vyspí se s ní. Ráno zjistí, že měla lepru.
Alfred Hitchcock
„Ptáci“ „Psycho“
Ira Levin
„Rosemary má děťátko“
literatura s prvky sci-fi
a) obraz fiktivní budoucnosti – vědeckofantastická próza, osud člověka v nehostinném prostředí, stinné stránky technického pokroku
Ray Bradbury (1920)
„Marťanská kronika“
- povídková kniha o zániku Země a kolonizaci Marsu, předpoklad existence nových světů, strojů, zároveň odsuzující lež, přetvářku, nekulturnost lidí
Stanislaw Lem (1921)
„Příběhy pilota Pirxe“
- odlidštěný svět astronauta, všude vysoký stupeň technického pokroku,
dobrodružný žánr
Artur C. Clark (1917)
„Setkání s Rámou“
- svět v budoucnosti, kdy je obydlen např. Merkur a Měsíc, k zemi se blíží neurčené těleso válcovitého tvaru (50 x
b) fantazy literatura – s bájnou a pohádkovou literaturou
John Ronald Reuel Tolkien ( 1892 – 1977)
„Hobit“
„Pán prstenů“
- příběh se odehrává v dávnověké Středozemě, kde žijí hobiti, elfové, trpaslíci a jiné fiktivní postavy – mají charakter bytostí 20. století, ale děj přijímá motivy středověkých eposů, severských ság, pohádek
dramatický příběh o kouzelném prstenu, který hraje klíčovou roli v boji mezi silami zla a dobra (Hobit Bilbo Pytlík pomáhá trpaslíkům najít jejich poklad za pomoci např. dobrého čaroděje Gandalfa)
c) otřesné vidiny totalitní společnosti
Georg Orwell (1903 – 1950)
„Zvířecí farma“ 1945
- alegorická bajka, na statku se nespokojená zvířata pod vedením prasat zbaví nadvlády nenáviděného farmáře Jonese, po „revoluci“ obhájí své vítězství před útoky lidí, vytvoří „desatero“ své ideologie „animalismu“ (žádné zvíře nebude chodit po dvou nohách, pít alkohol, spát v posteli, …) a snaží se poctivě pracovat s vidinou budoucího lepšího světa, do čela se jim staví nejchytřejší prase Napoleon, postupně však se vydělí prasata jako lepší zvířata, mají hodnotnější stravu a méně práce – později nepracují vůbec, zatím co ostatní zvířata dřou za snad ještě horších podmínek, než dřív – nakonec začnou prasata porušovat všechny stanovené zásady, krutě trestají za skutečnou i smyšlenou neposlušnost (Kritika politických procesů) – tresty smrti
na závěr knihy už chodí prasata po dvou, přátelí se s lidmi a ostatní zvířata jsou ve stejném postavení, jako dříve
Napoleon = Stalin = diktátor
„1984“ - román, popis totalitní společnosti v 80. letech
i) Uveďte hlavní znaky postmodernismu, příklad díla
- na protest proti přehnaným avantgardním prvkům v literatuře, které ji dělají až nesrozumitelnou, snaží se vyzdvihnout to, co bylo vždy pro literaturu typické: vyprávění, hledání pravdy a pochopení světa.
- přitom však formou hry promlouvá i k náročnému čtenáři – narážkami, odkazy a podobenstvími uvádí díla do širokých souvislostí s filozofií, historií, literaturou již napsanou, psychologií
Umberto Eco
„Jméno růže“1980
zfilmováno v roce 1985
1.plán knihy – detektivka – mladý chlapec Adso (Vatson) spolu se starším františkánským mnichem Vilémem (Holmes) jedou do kláštera, jehož knihovna se podobá labyrintu (Hledání vzdělání)vyšetřovat sérii podivných vražd (tresty v Apokalypse) mnichů z kláštera, milostný příběh, dramatický závěr – požár
2.plán knihy – filozofické disputace o významu reformace církve, citace z historických literatur, bible, symboly
Vladimír Nabokov
„Lolita“
- osobní zpověď pedofila, ožení se se ženou díky její dceři, najde zápisky, žena zemře. Putují po Americe. Sexuální vztah, miluje ji. Uteče od něj. Začne s drogami, prostituce. Zabije jejího pasáka.