15. Česká próza 1. poloviny 20. století - hlavní proudy
15. Česká próza 1. poloviny 20. století - hlavní proudy
a) Uveďte hlavní literární proudy. Charakterizujte je.
Atmosféra doby.
- obraz války – Jaromír John, Jaroslav Hašek
legionářská literatura – jednotky v Rusku, které přeběhli na druhou stranu, válka jako historická událost, autoři – účastníci 1. světové války – Medek, Kopta, Langer, kratochvíl
- imaginární próza – vančura
- katolicky orientovaná linie – Deml, Durych
- společenská, sociální próza – zájem o jednotlivce ve společnosti, až k socialistickému realismu – Olbracht, Majerová, Pujmanová
- psychologická próza - zaměření na psychologii jednotlivce, na jeho prožívání až k psychopatologickým jevům – šílenství, poruchy– Havlíček, Hostovský, Glazarová, Řezáč
- historická próza - Durych
Atmosféra doby
dobové vlivy - 1914 – 1918 1. světová válka
- 1917 velká říjnová revoluce v Rusku
20. léta - stabilizování společnosti
30. léta - světová hospodářská krize, hrozba fašismu
1938 - občanská válka ve Španělsku
1939 – 1945 - 2. světová válka
b) Pohled českých spisovatelů na 1. světovou válku
1. otřesné zážitky z války
Jaromír John (1882 - 1952)
- prozaik, výtvarný kritik, estetik
„Večery na slamníku“ 1920
- povídkový soubor, jednotlivý vojáci vyprávějí své zážitky z války, stylizované monology a personální vypravěči - jazykové prostředky vypravěče 100 % charakterizují
2. satirický román
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- Pražák, bohémský život a tuláctví, odpor proti měšťákům, který dal najevo svým příslušenstvím k anarchistům, humorista
1. světová válka – šel do války, přeběhl v Rusku k ruskému vojsku, stal se členem rudé armády, bojoval za socialismus. 1920 - návrat do Čech - změnil se - smáli se mu, těžce to nesl a odchází do Lipnice, uzavírá se do sebe, začíná pít a psát.
„Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ 1921 - 1923
- protiválečný satirický román, byl nedokončený
- hlavní hrdina Josef Švejk - bydlí u paní Millerové, chodí k Palivcovi. Je to revmatik. Jede Prahou a volá - Na Bělehrad, dostane se do blázince a pak do nemocnice, kde vše řeší klystýrem.
- feldkurát Katz (farář) – pije, je na ženský, podvádí, krade, Švejk se stal jeho sluhou. Jednou ho prohrál v kartách a
- nadporučík Lukáš – nezajímá ho válka, chce jen nosit uniformu, Švejk je jeho pucflek
Poručík Dub – arogantní gymnaziální profesor, který usurpoval své studenty
Švejk prožívá různá dobrodružství - základním kamenem jsou historky.
Význam – obraz surovosti a nesmyslnosti války, výsměch, protest proti ní
Forma – uvolněná, nedělená, dokumentární postupy - citace vojenských příkazů, předpisy, přísloví
Jazyk – lidová čeština, vulgarismy, germanismy
c) legionářská literatura
ČS legie - jednotky českých vojáků v Rusku, které bojují na jejich straně
- válka jako historická událost - zahraniční odboj, naši vojáci v Rusku proti říjnové revoluci
- autoři - zpravidla účastníci 1. sv. války
A. proti revoluci
Rudolf Medek (1890 - 1940)
„Anabáze“
5 dílů, kronika válečných událostí v Rusku, proti bolševikům
Josef Kopta (1894 - 1962)
„Třetí fronta“
„Třetí fronta na magistrále“
„Třetí fronta doma“
- postup malé vojenské jednotky, Zborov g Sibiř g Vladivostok, snaží se zachytit z pohledu obyčejného vojáka, lidové typy, obětavost, kamarádství
František Langer (1888 - 1965)
- vojenský lékař, psal pro děti
Drama „Jízdní hlídka“
- příběh českých legionářů, kteří na Sibiři žijí v domku, najdou bolševiky, jednoho vezmou jako zajatce, dají ho do stájí, jeden voják mu však povolí ruce, zraní koně a na jednom odjíždí. Běží pro pomoc. Přijde rudá armáda – boj. Přežijí jen dva.
Touha po domově, láska k vlasti,vzájemné kamarádství
B. sympatie v VŘSR
Jaroslav Kratochvíl (1885 - 1945)
- důstojník ČS legií, odmítl bojovat proti rudé armádě, kritik legendy o legionářích
„Prameny“
- dvoudílný román, složitý obraz Ruska, osudy českého intelektuála ve válce
c) Přínos katolicky orientované prózy.
Jakub Deml (1878 - 1961)
- básník, prozaik, publicista, překladatel, katolický kněz, vliv spiritualismu a existencionalismu
básně v próze „Moji přátelé“
- lyrismus a imaginace. Lyrický hrdina (podobný hrdinům legend) hlásá život v pokoře, oslovuje květiny, trávy, stromy (obdiv přírodě), využití symboliky květin - asociace s mnohotvárností světa
Jaroslav Durych (1886 - 1962)
- historická imaginativní próza, odbiv k baroku, lékař, publicista
román „Bloudění“
- větší valdštejnská trilogie z období baroka, hrůzy třicetileté války, ospravedlnění rekatolizace, osudy českého protestanta Jiříka a španělské katoličky Anděly, kontrastnost, dramatický spád, jazyková dokonalost
d) Podkarpatská Rus v díle Olbrachta.
Ivan Olbracht (1882 - 1950)
- narodil se v Semilech, v roce 1920 do Ruska
- syn Antala Staška, levicový politik, novinář
1. předválečná tvorba
„O zlých samotářích“ 1913
- povídky, hlavní hrdinové jsou vyděděnci společnosti - vnitřní osamocení, kořeny zla
- povídka „Bratr Žák“ - komedianti se potloukají světem, po českém venkově, bída, okraj společnosti, rozpad komediantů, bratr Žák odchází pryč, čekají na dopis. Otec umírá, sestra odchází do města
„Anna proletářka“ - socialistický realismus
- příběh Anny, přichází do Prahy a politicky se uvědomuje díky svému příteli. Obraz politické situace u nás ve 20. letech
2. 30. léta
- téma je Podkarpatská Rus – nedotčená, čistá
a) reportáže „Země beze jména“ (Hory a staletí)
b) román „Nikola Šuhaj loupežník“ 1933
- žil v Podkarpatské Rusy, šel do 1. světové války, s kamarádem sběhl. Dostanou se do lesů. Babizna a dcery. Seznámí se s vojáky. Pokud si je vezmou, nikdo je nezastřelí. Chtějí se postřelit. Kulky se jim vyhýbají. Šuhaj se skrývá a chodí za Eržikou. Velká bída, Šuhaj se stane loupežníkem. Dostává se do vězení. Eržika ho chce vysvobodit - je těhotná. Šuhaj je nemocný, zůstává s ním jeho bratr. Nakonec je zabit sekerou.
c) povídky „Golet v údolí“ 1937
Golet - ortodoxní židovská vesnice
Zázrak s Julčou – humorný příběh Žida, který si přivydělává vozením turistů na vyzáblém koni
Událost v Mikve – rituální lázeň. Klesla voda pod povolenou hranici. Hodně práce.
O smutných očích Hany Karadžičové – Hanah bída, neměla věno. Odešla do Brna. Seznámí se s Karadžičem - bývalý Žid. Odstoupil od víry. Chce si Hanu vzít. Nedomluví se. Odchází s ním. Hana tím pro ně zemřela.
3. pro mládež – „Biblické příběhy“
e) Socialistický realismus, dělnické prostředí.
Marie Majerová (1882 - 1967)
- představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu
- narodila se v Úvalech u Prahy, dětství na Kladně, redaktorka Rudého práva, politická činnost
- první povídky - individuální osudy žen, např. „Panenství“, vliv anarchismu v románě „Náměstí republiky“
- proletářská literatura
„Nejkrásnější svět“ - román - obraz politických událostí 20. let
„Přehrada“ - utopický román
- vidina změny společnosti, využití avantgardních postupů, představa komunismu
- chápáno jako metafora, kdy se protrhne přehrada a zničí vše staré, aby se mohlo stavět na novém
román „Siréna“
- kronika několika generací dělnické rodiny Hudců (Hudec vynálezce, Pepek Frajer a Hudcovka, Hudec policista), důvěrná znalost hornického a hutnického prostředí, obraz přeměny zemědělského Kladenska v průmyslovou oblast; využití různých žánrových postupů (kronikářský záznam, dopis, deník, novinové zprávy)
Časové přeskoky, střídání vypravěče, prolínání několika dějových pásem
Jazyk – kladenské nářečí, odborné termíny hornické a hutnické, rčení a přísloví
- vrchol tvorby
„Havířská balada“
- příběh Rudly Hudce, pracuje jako horník v cizině, obraz hornické bídy – baladická stylizace dějově sevřené novely. 3 kapitoly stylisticky odlišné (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, využití vnitřního monologu)
f) Marie Pujmanová.
Marie Pujmanová (1893 - 1958)
- meziválečná socialistická a psychologická próza
- narodila ve v Praze, vzdělané měšťanské prostředí a vzpomínková próza o harmonickém životě „Pod křídly“
- povídka „Pacientka doktora Hegla“
proti maloměstské morálce, za práva svobodné matky
románová trilogie „Lidé na křižovatce“ „Hra s ohněm“ „Život proti smrti“
- obraz dvojího prostředí, dělnické ve Zlíně (Baťa) – Ondřej Urban, Halačka, továrník Kazmar, intelektuální v Praze – rodina advokáta Gamzy
- sleduje vývoj dělnického prostředí a promítá se tu i společenský vývoj od 20. let až do konce 2. světové války
- nejzdařilejší 1. díl – promyšlená kompozice, vnitřní svět a vývoj postav
- 2. díl – lipský proces, období od nástupu fašismu v Německu do okupace ČSR
- 3. díl – domácí odboj české inteligence (Helenka Skřivánková, dcera Gazmy) a zahraniční odboj (Ondřej v SSSR), tendenčnost, schematismus
- moderní styl, využití nevlastní přímé řeči, vnitřní monology a polopřímé řeči
Za okupace – povídka „Předtucha“
- obraz psychologie dospívajících, střetnutí zájmů rodičů a dětí. Obraz atmosféry nacistické okupace (symbolický význam), hledání hodnot, strach o své blízké
Novela „Sestra Alena“
- z lékařského prostředí (rehabilitační ústav)
g) Vladimír Vančura
Vladimír Vančura (1891 - 1942)
- syn hospodářského správce, lékař, vystudoval medicínu a žil na Zbraslavsku. Za okupace v ilegálním odboji, za Heydrichiády zatčen a popraven.
„Pekař Jan Marhoul“ 1924
-tragédie zchudlého pekaře, rozdával potřebným a bankrot. Obžaloba světa
„Pole orná a válečná“ 1925
- téma 1. světové války, odraz chaotičnosti války a lidských osudů
„Rozmarné léto“ 1926
- vliv poetismu (hra se slovy), zfilmováno
3 kamarádi – scházejí se, filozofují. Vytrženi příjezdem komediantů do města. Zamilují se do Anny. Manželka kamaráda se zamiluje do komedianta. Odjezd vrací poklid do města.
„Markéta Lazarová“ 1931
- středověk, 2 rody lapků Kozlíkové a Lazarové. Důstojník Pivo se snaží nastolit pořádek. Mikuláš jde k Lazarům vše vysvětlit. Uvidí Markétu – vychována v klášteře. Mikuláš jí ukradne, je znásilněna. Alexandra se zamiluje do německého šlechtice. Alexandra a Mikuláš chtějí, aby byli zajatci osvobozeni. Oslava renesančního člověka - čistého a svobodného. Láska. Končí tragicky. Všichni jsou popraveni. Alexandra a Markéta jsou těhotné. Alexandra porodí dítě, dá dítě Markétě a zabije se. Markéta odchází do kláštera.
Povídky „Luk královny Dorotky“ „Útěk do Budína“ „Konec starých časů“
Za okupace „Obrazy z dějin národa českého“
- historické pásmo, o národní minulost, nedokončené
Styl tvorby
- ovlivněn renesancí - oslava přirozeného člověka, čistý jazyk s básnickými prostředky
- lyrismus - potlačený děj, spíše city
- prvky dadaismu (- hra se slovy) a poetismu
- humor
- jeho vypravěč se povídá se čtenáři
h) Psychologická próza.
- zaměření na psychologii jedince, na jeho prožívání až k psychopatologickým jevům a šílenství, psychické poruchy
Egon Hostovský (1908 - 1973)
- diplomat, pobýval v zahraničí, 2x v exilu a náměty - pronásledování, židovství, pocit vykořeněnosti, viny, úzkosti a neschopnosti porozumět
„Případ profesora Körnera“ 1932, román
- příběh gymnaziálního profesora, který prožívá těžké životní období - nevěra manželky, myslí si, že je smrtelně nemocný a pocit hluboké deprese, zoufalství
„Cizinec hledá byt“ 1947, román
- vyjadřuje pocity emigranta v USA
Jaroslav Havlíček (1896 - 1943)
- má zájem o postavy rozvrácené, degenerace měšťanské společnosti
„Petrolejové lampy“ 1944, román
- hlavní hrdinka Štěpka Kiliánová (skoro 30 let) – není vdaná, pro město je příliš originální, čeká na životní štěstí. Kontaktuje bratrance, který byl u armády, požádá jí o ruku. Vezmou se. Odveze ji na statek. O svatební noci nepřišel. Má syfilis. Vzal si ji, aby dům nezpustl. Syfilis postupně napadá celý nervový systém a on se psychicky propadá. Po jeho smrti se vdá za jeho bratra.
„Neviditelný“ 1937, román
- po 1. světové válce se jeden z členů rodiny vrací s duševní poruchou – myslí si, že je neviditelný. Přichází mladý, arogantní a ctižádostivý muž, vezme si jeho dceru, chce se tak dostat do horních vrstev, přesvědčí rodinu o odstranění neviditelného a ústav. Jeho žena otěhotní, začne si myslet, že je neviditelný s ní. Když porodí, chce podat dítě neviditelnému, protože ho jako všichni vidí, pustí ho.
„Helimadoe“ román
- příběh pěti stárnoucích dcer podivínského venkovského lékaře, nevdávají se, krize
- název sestaven ze začátečních písmen jmen dcer
- postava vypravěče - pacient
Jarmila Glazarová (1901 - 1977)
ë Malá Skála u Trutnova
- šťastné dětství se setrou
- velká tragédie - smrt rodičů, odkázány na milosrdenství příbuzných
- vzala si lékaře a šťastná; brzy zemřel a začala psát
„Roky v kruhu“ 1936
- šťastná atmosféra manželského života
psychologická díla:
„Vlčí jáma“
- Jana (18) osiří. Přijíždí na malé město do rodiny své tety Kláry. Klára je starší žena a typická maloměšťačka a sobecká, závistivá, zlá, přetvařuje se, nešťastná. Je provdaná za mladšího Roberta, který si ji vzal z finančních důvodů. Je s tím smířený do chvíle, kdy přijede Jana. Uvědomí si, o co přišel. Mezi Janou a Robertem vznikají užší vztahy. On utíká. Začíná pracovat v Ostravě. Je čím dál více pryč. Zůstává sama s tetou. Klára si uvědomuje, že jí Robert proklouzává mezi prsty. Je protivná na Janu i na služebnictvo. Na slavnosti ze sebe Klára dělá mladici, ztropí historickou scénu. Klára se psychicky propadá. Projevuje se u ní srdeční choroba, umírá. Jana tráví dny i noci u tety, která ji vysiluje. Lékař ošetřující Kláru dá Janě adresu, kam může jít. Po Klářině smrti přichází za Janou Robert, že už spolu mohou žít. Jana si uvědomí, že ho už nechce a odchází do Brna.
„Advent“ - román, baladická próza
- děj se odehrává v Beskydách
- hl. hrdinka Františka má před svatbou, její milý ale zahyne při těžbě v lese. Je těhotná a syn Metud a svobodná matka. Bohatý statkář jí požádá o ruku. Sňatkem by zabezpečila Metuda a vezme si ho (v době adventu = doba přemýšlení). Uvědomí si, že od doby, kdy přišla na statek, je tam míň než služka. On ani jeho služka Rozina nemají Metuda rádi. Františka se ho zastává a dostává se tak do opozice. Metud musí chodit pást krávy, je mu zima. Rozina ho jednou seřeže a Metud uteče. Františka ho hledá. Najde ho vystrašeného ve stodole, kde se v seně válí i její manžel s Rozinou. Františka vezme Metuda, vítr zaklapne dveře, zvenku zapadne závora, spadne petrolejka a oba tam uhoří.
- střet dobra a zla, mateřská láska
„Chudá přadlena“ - publicistika
- ze života beskydských žen
Anna Marie Tilschová (1873 - 1958)
- naturalistické rysy
- ovlivnily jí její životní zkušenosti - sebevražda manžela a bratra
- rozklad měšťácké společnosti
„Haldy“ 1927
- válka, hornické ostravsko, psychologická studie
Božena Benešová (1873 - 1936)
ë Nový Jičín aobrazy maloměsta i v tvorbě
„Sen o plném životě“
- seberealizace ženy x stereotyp, marnost vzpoury apasivita
„Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová“
- hl. hrdinka - dospívající dívka, má dva míčky jmény don Pablo a don Pedro, hraje si s malým klukem. Babička jí říká, ať se chodí učit k sousedovi (starší vzdělaný pán). Obtěžuje ji. Uvědomuje si, že to nemůže nikomu říct. Zahodí míčky (symboly dětství). Jediný přítel, který jí dá další cestu, je malý kluk. Síla přátelství.
„1914 - 1918“ - románová trilogie
- společnost za války
Václav Řezáč (1901 – 1956)
- pseudonym, vl. jménem Václav Voňavka
- Pražák, z chudých poměrů, otec brzy zemřel, otčíma nenáviděl
- studoval na obchodní akademii, redaktor, ředitel nakladatelství
pro děti:
„Kluci, hurá za ním“
„Poplach v kovářské uličce“
romány s psychologickou tématikou:
- píše je v době 2. světové války, v době, kdy šlo o hledání dobra a zla, proti fašismu
„Černé světlo“ 1940
- hl. hrdina - vypravěč - ich forma, jedináček, trpí pocity méněcennosti, rozmazlován matkou, únik a lži a intriky – deformovaný postoj k životu, narušený člověk - přináší mu radost působit zlo; pokus o sebevraždu, skončí jako mrzák, do konce života sleduje důsledky svých činů
„Svědek“ 1942
- méněcenný stařec, zlovolně zasahuje do cizích životů - působí zlo, dívka k němu projeví sympatie, dojde k jistému obratu
„Rozhraní“ 1944
- vnitřní zrání středoškolského učitele - román o vzniku románu